POTKAN
(Rattus norvegicus)

 

Potkan (Rattus norvegicus)

 

 

 Vědecká kvalifikace

 

Říše Animalia živočichové
Kmen Arthropada členovci
Třída Mammalia savci
Řád Rodentia hlodavci
Čeleď          Muridae myšovití
Rod Rattus potkan
Druh Rattus norvegicus potkan

 Vědecká kvalifikace pomocí BioLib mezinárodní encyklopedie rostlin,hub a živočichů.

 

Rozšíření:

Potkan je kosmopolitní druh. Rozšířil se s rozvojem námořní dopravy z bažinatých oblastí východní Asie do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože se začal rozšiřovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. stoletíPotkan se začal v 50 letech 20. století používat pro laboratorní účely díky vhodným rozměrům, snadnému odchovu a své inteligenci. Pro laboratorní účely se používá domestikovaná varianta Rattus norvergicus var. alba, která má sníženou schopnost přenášení chorob. V 80.-90. letech 20. století se potkan rozšířil do domácností, kam jej donesli někteří ze zaměstnanců laboratoří. Postupem času vznikaly křížením odlišné barevné varianty a potkan si získal na popularitě.

 

Vzhled:

Velikost: cca  21- 28 cm, ocas 17-23 cm               

Váha: od cca 300 až 800 g (samci jsou robustnější)

Délka života: 3 – 4 roky v laboratorních podmínkách, v přírodě až 2 roky

Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Samice má 6 párů mléčných bradavek. Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod.

Ocas slouží potkanovi jako pátá končetina, díky němu skvěle šplhá, udržuje rovnováhu nebo se dokáže postavit na zadní. Určitě jste někdy potkany sledovali, jak se snaží strčit hlavu do hrnku nebo do skleničky, posadí se na okraj a ocáskem se opírají o stůl. Bez ocasu by to byli jenom smutní invalidové. Dalším neméně důležitým úkolem potkaního ocasu je ochrana před přehřátím. V ocase je množství tenkých žilek a potkan dokáže regulovat průtok krve těmito žilkami. Když je mu teplo, protéká ocasem hodně krve, ta se ochladí a ochlazená se vrací zpátky do těla. Když je potkanovi naopak zima, cirkuluje v ocase jen malé množství krve, aby nedocházelo k ještě větším tepelným ztrátám. Může se samozřejmě stát, že potkan přijde o ocas třeba při nějakém úrazu. Může bez něj žít dál, jenom je třeba tomu přizpůsobit zařízení klece.

Potkan vydává celou škálu zvuků, slyšet můžeme pouze některé, většina z nich je totiž právě v oblasti ultrazvuku. Zvuková komunikace je u potkana velice dobře vyvinutá a také složitá, v různých situacích vydává různé zvuky. Již několik dní stará potkaní mláďata vydávají několik různých zvuků, některé z nich slyšitelné pro člověka (např. při manipulaci s mláďaty) a jiné v ultrazvukových frekvencích. Zvuky ve vysokých frekvencích vydávají potkani také při hře, rozmnožování, při boji nebo v přítomnosti potenciálních nepřátel, jako je třeba kočka. Tyto zvuky představují důležitý indikátor při hodnocení potkaního chování.

Typy těla a srsti

  • Standard – klasická stavba těla a typ srsti
  • Dumbo – potkani s velkýma ušima umístěnýma po stranách hlavy, která je také plošší
  • Manx (Tailless) – bezocasí potkani
  • Sphynx (Hairless/nunu) – bezsrstí potkani
  • Patchwork – potkani, kterým neustále narůstá a vypadává srst drsná jako vousy, místa na kterých vyrůstá se mění
  • Rex – zvlněná odstávající srst
  • Fuzz – jemná řídká srst, vousky jsou kratší a zakroucené
  • Dwarf – trpaslík, též minipotkan
  • Odd-eyed – každé oko má jinou barvu
  • Satin - rovná přiléhavá srst, je jemnější a má saténový lesk
  • Harley - srst je rovná, odstávající a jeví se delší, kvůli množství podsady je „plyšová“ a načechraná
  • Velveteen - zvlněná srst podobná jako dobrman nebo vlk, ale je více uhlazená. S věkem zvířete se srst narovnává

Barvy srsti

  • alba = albín - není schopen vytvářet pigment - bílá srst, oči růžové
  • aguti = aguti - přírodní divoké zbarvení, hnědošedá až hnědo červená barva s tickingem srsti, což jsou černé proužky na každém chlupu; břicho je štříbřité, oči černé
  • aguti blue = modrá agouti - modrá barva s tickingem, břicho stříbřitě šedé, oči černé
  • amber = světle zlatavě oranžová se stříbrným tickingem, podsada je zbarvena do krémova, oči jsou růžové
  • beige = střední béžová, břicho a nohy jsou stejné barvy, oči od tmavě červené do černé
  • black = černá srst, černé oči
  • black, silvered = prostříbřená černá
  • blue, powder = břidlicově šedá srst, bez dalšího zabarvení, oči černé nebo ruby, tlapky a ocas s modrým pigmentem
  • blue, american (english) = světlejší lesklá modř bez dalšího zabarvení, včetně bříška, černé oči, tlapky, uši a ocas s modrým pigmentem
  • blue, russian = tmavá šedá barva s kovovým leskem, oči jsou černé
  • buff = bůvolí - světlebéžová, ruby oči
  • champagner = šampaňská - světlebéžová s růžovým leskem, pink oči, tlapky, ocas a uši se světlým pigmentem
  • chocolate = čokoládové hnědá srst, oči černé, ocas, uši a tlapky s tmavým pigmentem
  • cinnamon = skořicová, oči jsou černé nebo rubínové
  • cinnamon pearl = perlová skořicová - jednoltivé chlupy jsou zbarveny různými barvami, břicho je stříbřitě šedé, oči černé
  • fawn = zlatě oranžová, ruby či dark ruby oči
  • himalay = himalájské zbarvení - jako siamský, ale bílý základ srsti; oči červené
  • siam = siamské zbarvení - základ smetanová až krémová, oči červené, nově i černé
  • lilac = šeříková, lila - teplá hnědostříbrná barva, černé nebo dark ruby oči
  • topaz = topas - zlato-oranžová barva, ruby či dark ruby oči
  • pearl = perlová - světle stříbrná s modro-stříbrným leskem, oči černé; potkani tohoto zbarvení nebo s genem pro toto zbarvení se mezi sebou nesmí křížit, může to vést ke smrti vrhu nebo jeho části
  • dove = holubí šeď, oči ruby nebo dark ruby
  • mink = norek - tmavá hnědošedá srst s modrým zabarvením, hnědošedý pigment na tlapkách, ocase a uších, oči černé či dark ruby
  • mock mink (havana) = barva jako mink, ale světlejší, oči černé nebo ruby
  • platin = platinová - stříbřitá s nádechem do modra, oči ruby nebo černé
  • black eyed white (BEW) = bílý potkan s černýma očima, nejedná se o albína!

Kresby srsti

  • self, solid = jednobarevný
  • berkshire = jednobarevný s co největším a nejostřeji ohraničeným bílým obdélníkem na bříšku, bílými „ponožkami“ a bílou poslední třetinou ocasu
  • capped = kapucín - hlava až po uši je zbarvena, brada by měla zůstat bílá, zbytek těla je také bílý
  • hooded = japonská kresba - jako kapucín, na kapuci navazuje pruh na zádech, nepřerušovaný, pigment na ocase zasahuje co nejdál
  • husky = záda a boky jsou zbarveny jednou ze základních barev, v oblasti uší se barva rozěluje do dvou pruhů, které zasahují až mezi oči, zbytek těla je bílý; husky potkani se rodí černobílí a s věkem světlají
  • irish = irská kresba - tmavá srst, bílý trojúhelník na hrudi vrcholem směřuje k ocásku zvířete, měl by být co nejzřetelněji ohraničen
  • bareback = hlava, krk a hruď jsou zbarveny, zbytek těla je bílý
  • variegated = pestrý - základní barva je bílá, hlava a ramena bývají zbarveny jako bareback s bílými skvrnami, na zádech a bocích jsou nejlépe pravidelně rozmístěné skvrny ve stejné nebo i jiné barvě jako je hlava a ramena
  • varieberk = potkan má tmavé tělo a bílé břicho, bílá přechází na bocích do tmavé „strakováním“
  • blazed = lysina - bílá lysina která začíná na čele mezi očima a táhne se až k nosu
  • headspotted = bílá skvrna skvrna na čele
  • collared = bílý límeček
  • merle = u nás zatím málo známá, tmavší znaky na srsti
  • american berkshire = americký berkshire, spodní strana těla je zcela bílá, zasahuje až na vnitřní stranu nohou a spojuje se s bílou barvou na nohou. Nohy jsou po lokte bílé, ocas je bílý od konce do poloviny.
  • downunder = strakování, fleky a barva i na jinak bílém bříšku
  • masked = potkan s tmavou maskou ve tvaru škrabošky na obličeji, zbytek těla je bílý
  • dalmation = dalmatin, potkan rovnoměrně pokrytý skvrnami, které jsou drobnější než u variegated

 

Způsob života:

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Potkan je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabelů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy). Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí (nevadí jim vlhko, proto je nejčastěji nalezneme v kanalizaci nebo ve sklepních prostorách), kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití. Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec zpravidla nejsilnější samec ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6 km², na které členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.

 

Chov:

Kdo se tedy rozhodne pořídit si potkany, ví, že musí mít alespoň dva. Ale často nás napadá otázka:

Jaká je ideální velikost takového potkaního společenství?

Mám si pořídit spíš samce nebo samice?

Zkušení chovatelé dospěli k názoru, že nejlepší počet potkanů ve skupině je 3 až 5. Dva ještě nejsou pořádná skupina, když má jeden chuť spát, zůstane ten druhý sám, a co když si zrovna nepadnou příliš do oka? I to se totiž stává, stejně jako u lidí si i dva potkani mohou být nesympatičtí. Ve třech už je to mnohem lepší. Když jeden nemá náladu, zbývají ještě další dva, kteří si mohou hrát nebo se stulit do společného hnízda. A když jeden nečekaně umře, nemusíte hned shánět nového kamaráda. V jedné kleci by ale nemělo bydlet více než 5 potkanů. Ve větší skupině je pro dominantního jedince těžké udržet si přehled, takové skupiny jsou nestabilní a často dochází k bojům o postavení, zvířata tak prožívají zbytečný stres. Naopak v menší skupině je hierarchie většinou jasně daná a zůstává nezměněná po celý potkaní život.

A jestli chovat raději samečky nebo samičky?

Můžete chovat jak skupinu slouženou ze samců tak ze samic, to už záleží na každém, co má raději. Samičky jsou aktivnější, divočejší, samci spíše líní, ale mazlivější. Všichni jsou však úžasní domácí miláčci. Stačí jim jenom trochu rozumět a budou spokojeni, jak potkánci, tak jejich chovatelé.

 

Ochočování:

Potkána, kterého si donesete domů nechte v klidu jeden den, zvykne si na změnu prostředí. Pokud má průjem, nelekejte se, za chvíli zmizí. Zatím mu nedávejte domeček, dejte mu kus látky aby se do ní schoval, stejně tak je vhodné mít jej prozatím v menší kleci. Druhý den si vezměte potkana k sobě, nechte jej po sobě lozit, ale nemačkejte ho v ruce, nepřežeňte hlazení. Postupujte tak den za dnem, potkan k vám musí získat důvěru, dokud nebude ochočený nepouštějte jej po pokoji. Od začátku mu dávejte pamlsky z ruky, přitom na něj mlaskejte, naučíte ho tak přiběhnout na zamlaskání.

Kousání:

Nedávejte potkanovi pamlsky skrz mříže, stejně tak neucukněte rukou, pokud vás mládě  kousne v kleci, zjistilo by, že se vás tak zbaví a bude kousat dál. Mládě nekousne do krve, jen to zkouší, pokud dodržíte tato pravidla, neměl by nastat problém s agresivitou.

 

Terárium:

Akvárium hůře větratelné, stejně tak neposkytuje potkanovi možnost šplhat, vysoká cena, vyšší hmotnost, nutnost akvárium zakrýt (dřevěný rám s pletivem). Výhoda? Dobře se udržuje, netáhne do něj.Nejlepší ubytování pro potkany je prostorná, vícepatrová klec. Klec poskytuje potkanům veškerý komfort bydlení, dobře větrá, možnost vložení více pater. Důležité je, že je možné postavit velkou klec za dobrou cenu. Nevýhoda? Do klece táhne, proto je třeba chránit ji před průvanem. Taky z ní mohou vyhazovat nepořádek (není to ale nic hrozného, existují i pořádní potkani nebo způsob, jak tomu zabránit). Klec se dá vyrobit ze staré skříně, ze samonosného pletiva s použitím plastového dna, použít kovový rám a potáhnout jej pletivem,...

 

Velikost:

Akvárium: (minimální rozměry pro jedno zvíře – asi 50x30x30cm)

Klec: (minimální rozměry pro jedno zvíře: 50 x 40 x 50cm)

 

Substrát:

Nejčastěji se používají hobliny, vhodnější jsou však např. kukuřičná vřetena, potkan je citlivé zvíře a někdy je i alergický na prach. Pokud zvolíte hobliny, pečlivě je přesévejte od pilin a dejte pozor na jejich původ. Pokud berete hobliny od truhláře existuje riziko nákazy svrabem nebo parazity od tamních myší. Seno se příliš nedoporučuje, může potkana nejen zranit, ale taky dráždí dýchací cesty.

 

Osvětlení, teplo:

Obecně platí, cítí-li se v místnosti dobře chovatel, bude se tam dobře cítit i jeho potkan.

 

Potrava:

Potkan je všežravec, většina stravy se skládá 60 – 80% z různých semen trav a obilovin (ideální je např. směs pro činčily), přidáváme ovesné vločky, občas oříšky a zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa.Když vaříte oběd, nabídněte potkanům trochu vařených (nesolených) těstovin, brambor nebo rýže, přidat k nim můžete kousky vařené zeleniny. Jednou za čas rádi přivítají kousek vařeného (opět nesoleného) masa, ryby nebo jemného, málo tučného sýra. Někdy se setkáte s názorem, že potkani krmení syrovým masem se stávají agresivními, perou se a naučí se tak zabíjet. Věřte, že je to nesmysl. Syrové maso potkanům škodí pouze tím, že z něj mohou dostat salmonelózu nebo tasemnici, stejně jako my, a proto jim dávejte maso vždy vařené.Důležitou součástí stravy je také zelenina (podáváme syrovou i vařenou, pozor na salát, nadýmá, podávejte ho v rozumném množství) a ovoce (mají rádi banány, jahody a další sladké druhy, jen pozor na hrušky a vodnaté ovoce, to podávejte v menším množství). Potkanovi dáváme i živočišné bílkoviny, jogurt, sýr, tvaroh, libové vařené maso - s rozumem, stejně jako oříšky obsahují dost tuku. Podávaná zelenina i ovoce by měly být vždy dobře omyté. Potkani budou mít radost i z čerstvé trávy, jetele nebo pampelišek. Časem sami zjistíte, co vašim mlsounům nejvíc chutná.Podle mých zkušeností pijí potkani ve srovnání s ostatními hlodavci opravdu hodně. Proto musí mít neustále k dispozici čerstvou vodu v napáječce (misku by ihned převrhli a znečistili). Pořiďte si raději větší napáječku, kdybyste potřebovali nechat potkany někdy delší dobu o samotě, aby netrpěli žízní.

Nezapomínejte na to, že jako každý hlodavec si i potkan potřebuje brousit zoubky. Rád si dá tvrdý chleba nebo housku, také větvičky z ovocných stromů jsou velice oblíbené. Je možné dávat i kosti z kuřete, potkani je sežerou i s chrupavkami a masem. Nikdy nedáváme potkanům plesnivý chleba, čerstvé pečivo nadýmá.

Potkana rozmazlujeme a ochočujeme pomocí pamlsků, vhodné jsou jogurtové dropsy, granule pro psy, kukuřičné lupínky, piškoty... Je možno podávat i moučné červy, zoophobasi, cvrčky, ovšem s rozumem, moučné červy světlé barvy, tvrdá skořápka přerostlých červů se nestráví a může způsobit potíže. Potkan dokáže nádherně loudit, jeho smutným očím málokdo odolá. Nedopusťte ale, aby se stal jakousi „popelnicí“, do které se odklidí třeba zbytky od stolu. I když by je asi s radostí zbaštil, neuděláte mu tím příliš dobrou službu. A navíc, štíhlý potkan znamená zdravý potkan!

 

Rozmnožování:

Pohlavní dospělost: 7 - 9 týdnů

Doba březosti: 21 - 24 dní

Počet mláďat: až 20

Doba kojení: 3 - 4 týdny

Rozhodnete-li se pro rozmnožování potkanů, není nic jednoduššího. Stačí mít samici a samce a za chvíli nebudete vědět, co s mladými.Potkaní březost trvá asi 24 dní. Mláďata se rodí holá a slepá, samice je kojí až 4 týdny. V tu dobu jsou už ale plně vyvinutá, žerou potravu dospělých. Kolem 6 týdnů života je můžete od matky oddělit. Nejpozději v 8 týdnech musíte oddělit samečky a samice, protože v té době už začínají pohlavně dospívat. Mohli byste se dočkat dalších nechtěných přírůstků.Nechcete-li si založit chovatelskou stanici, které se v současnosti objevují jako houby po dešti a nemáte-li zajištěn odběr mláďat, raději byste neměli potkany vůbec množit. Ono je to sice nádherné, koukat se na ty mrňousky jak rostou, ale  skoro nikdy se nepodaří umístit všechny mladé k novým majitelům. I když jsou potkani dnes opravdu v módě, podle zkušeností ostatních chovatelů vím, že jim stejně z každého vrhu několik mladých zbude, a když je nechtějí dávat jako krmení hadům, tak jich doma mají čím dál tím víc.

 
 
Copyright © 2019 JAMBAS - chov hadů,ještěrů. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.
  • Poslední aktualizace:neděle 21 duben 2019, 10:17:54.

Používáním našeho webu souhlasíte s tím, že pro Váš komfort využíváme soubory cookies. Podrobnosti