POTEMNÍK
(Zophobas morio)

 VĚDECKÁ KVALIFIKACE

 Vědecká kvalifikace pomocí BioLib mezinárodní encyklopedie rostlin,hub a živočichů.

Zophobas známý též pod několika chybnými názvy (Zophobas atrutus, peruánský potemník aj.) je rozšířen v jižní a střední Americe. Dříve se v ČR choval a vystavoval jen v zoologických zahradách. Podobně jako potemník moučný může být tento brouk zařazen do řady krmivových brouků. Jeho larva má totiž dost měkké tělo.

Popis

Matně černý brouk, celková délka těla 3 - 3,4 cm, šířka 1 - 1,2 cm. Hlava je delší než širší, tykadla jsou tenká a 7 - 8 mm dlouhá. Štít je čtyřhranný a pouze vpředu trochu zakulacený. Krovky dlouhé 2 cm se dozadu zužují do špice. Pohlaví se rozlišuje podle velikosti hlavy, u samečků je hlava 4,5 - 5 mm široká, u samiček 3,5 - 4 mm.

Z mléčné bílého a úzkého vajíčka délky 1,2 - 1,4 mm se vylíhne žlutá larva 2 - 2,5 mm dlouhá. Dosáhne délky 5,5 - 6 cm, šířky 5-7 mm a hmotnosti 1,5 g (v průměru).

U velkých larev jsou poslední tři články a hlava tmavě hnědé zbarvené. Všechny ostatní články mají na zadním okraji hnědý proužek, prostřední články mají kromě proužku ještě tečky. Spodní strana těla je jednobarevné obilné žlutá, jen poslední část je tmavé hnědá. Kukla o velikosti 2,8 - 3 cm zůstává světle obilně žlutá.

Vývojová stadia:

Při teplotě chovu 27 - 29 °C potřebuje larva 3,5 - 4 měsíce k vývoji, ale velikost larvy vyváží tuto dlouhou dobu vývoje. Larva se z vajíčka vylíhne za 8 - 12 dní. Žravé larvy dosáhnou už po 6 - 8 týdnech plnou délku těla, ale teprve po dalších 5-6 týdnech se kuklí. Tři týdny před zakuklením přijímají larvy jen málo potravy. Kukla je v klidu 2,5 - 8,5 týdne. Imaga (dospělí jedinci) se začnou pářit 2 týdny po přeměně, samičky začnou o týden později klást první vajíčka. Brouci vydrží při správné teplotě žít celý rok. Přesné množství vajíček, které může samička naklást, není známo, u nás je to asi kolem 400 ks.

Nádoby, substrát, chovné zařízení:

K chovu se hodí nádoby odolné proti vlhkosti a s hladkými stěnami, t.j. ze skla nebo z umělých hmot. Měly by být velké nejméně 35 x 20 x 20 cm. Krabice o rozměrech 50 x 30 x 30 cm je nejvhodnější, protože prakticky nabízí místo pro 200 - 500 brouků. Dřevěné schránky nepřicházejí v úvahu. Brouci sice létají jen málokdy, ale pro každý případ je lepší zajistit nádoby víkem. Nejméně do poloviny by mělo být víko ze sítě.

Substrát pro larvy musí být lehký a musí propouštět vzduch, dobře držet teplo a přijímat a udržovat vlhkost. Všechny tyto podmínky splňuje směs ze stejného dílu rašeliny (lignocelu) a pilin. Piliny ze dřeva listnatých nebo jehličnatých stromů neobstaráváme u truhlářů, neboť tam zůstávají zbytky laků. lepidel, ředidel atd., které jsou pro larvy smrtelné nebezpečné.

Pokud nemůžeme brouky umístit v teplé místnosti, umístíme pod nádoby alespoň ohřívací polštáře nebo deky, aby byla zajištěna správná teplota.

Chovné nádoby plníme asi 7 cm vysoko vlhkým substrátem. Na lezení položíme několik větviček. Větvičky necháme vyschnout, nebo je spaříme - ochrana proti škůdcům. Samičky kladou vajíčka do trhlin v kůře, kde jsou chráněna proti jiným broukům. Můžeme jim ke kladení nabídnout i naštípnutý kus dřeva nebo kousek korku omotaný sítí, nebo si zhotovíme jednoduché zařízení pro kladení vajec. Na malou desku z PVC, skla nebo dřeva natáhneme po celé ploše látku, filc, plst nebo jiný materiál, který drží vlhkost. Místo, kam jsou vajíčka kladena, udržujeme stále vlhké a dřevo nebo desku pověsíme tak, aby se nedotýkaly substrátu. Pokud pověsíme desku těsně nad dno, stačí použít kousek dřeva či kůry jako mostu, přes který se brouci dostanou na desku.

Potrava:

Stejné jako ostatní potemníci, živí se Zophobas morio rostlinnými a živočišnými zbytky. Krmíme salátem, mrkví, jablky, hruškami, banány, pomeranči, různým dalším ovocem a zeleninou. Můžeme též krmit směsí z 300 g ovesných vloček, 200 g kukuřičné mouky, 30 - 40 g kvasnic a 50 g sušeného mléka. Porce této směsi navlhčíme tak. aby se daly dělat kuličky. Můžeme také použít směs z jiných druhů obilovin. Larvy žerou i krmení pro velká zvířata, jako sušené žrádlo pro psy a kočky. Dále žerou mrtvé žížaly a šneky, můžeme jim dát i čerstvé maso.

Potravu vyměňujeme za 1 - 2 dny za čerstvou. K podávání potravy si ohneme z nerezavějícího drátu síly 5-6 mm talíř který položíme na dno chovné nádrže. Brouci mohou se všech stran dosáhnout na potravu, aniž by ji rozházeli po nádrži. Máme také lepší přehled o množství zkonzumované potravy.

Teplota, vlhkost:

Optimální teplota pro chov tohoto potemníka je 27 - 29 °C. Maximální teplota pro chov larev je 32 °C a pro dospělé brouky 35 - 38 °C. Relativní vlhkost se má pohybovat mezi 60 a 90%.

Škůdci a nemoci:

Při tomto chovu, který vyžaduje tropické klima, není vyloučeno, že se objeví škůdci a nemoci. Substrát je ideálním prostředí pro bakterie. V každém případě se chov musí dobře hlídat. Larvy jsou natolik velké, že je můžeme v substrátu pohodlné najít rukou. Jinak musíme při krmení terarijních zvířat vzít síto o různém průměru ok - podle velikosti larev, jaké právě potřebujeme. Do terárií je vkládáme v miskách s hladkými stěnami, aby nemohly utéci a zahrabat se do substrátu. Misky musí mít stěnu alespoň l cm vysokou.

Přednosti a nevýhody chovu:

Přednosti: Velké a dobře stravitelné larvy; chov bez hluku a různých pachů; možnost chovu v obytných místnostech, přiměřená náročnost chovu.

Nevýhody: Dlouhá vývojová doba; chov je náročný na prostor; velké chovy je nutno udržovat ve vlhkém tropickém prostředí.

Zvláštní upozornění:

Při 40 - 60 chovných broucích a stejné tolika larvách můžeme brzy odebrat brouky na zkrmení. Ale i při 20 broucích a s trochou trpělivosti se může chov podařit. S 200 - 250 brouky se dosáhne až 800 g larev, t.j. 500 - 600 kusů. Takového úspěchu se dosáhne především proto, že se chov dá provést v jedné nádobě. Při tomto množství je však nádrž o rozměrech 50 x 30 x 30 cm plné vytížena. Substrát se dává do výše 10 - 12 cm, aby měly larvy dost místa. Takovéto množství larev dá i velké množství trusu. Pravidelné čištění je velice nutné, při plném obsazení je provádíme jednou za tři týdny.

Substrát prosíváme sítem s 3 - 3,5 mm velkými oky. V sítu zůstanou brouci, larvy a kukly. Ty všechny dáme do druhé nádoby, než vyčistíme chovnou nádrž. Chybějící množství substrátu doplníme a hadr nebo dřevo na kladení vajíček vrátíme zpět. Přesátý substrát nevyhodíme, neboť obsahuje množství malých larev, ale dáme do druhé nádoby. Po třech týdnech - pokud larvy dále krmíme - jsou tak velké, že nám zůstanou na sítě o průměru ok 2,5 - 3 mm. Prosátý zbytek můžeme vyhodit. Tento postup je sice složitý, ale jednodušší zatím nikdo nevymyslel.