Vítejte u pokračování článku věnujícímu se chovu sarančat.
V tomto článku se zaměříme na to, jak sarančata rozmnožit a odchovat svá vlastní.
rozlišení pohlaví
Obecně platí, že samečci bývají drobnější a výrazněji zbarvení. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem jsou však jejich zadečky.
Zatímco sameček má vespod jakousi světlou mističku, samička má na stejném místě téměř černé trny.
Dobře je to vidět, pokud dáme obě pohlaví vedle sebe.
rozmnožování
Pokud dodržíme zásady zmíněné v předešlých kapitolách, můžeme se těšit, že se nám sarančata začnou pářit.
První páření můžeme zaznamenat zhruba 2 týdny od přeměny v dospělce. Intenzivnější páření většího počtu párů však probíhá až po 3 týdnech.
Samotné spojení trvá několik minut.
Samice kladou pěnové ootéky do připraveného kladiště zhruba po týdnu od páření.
Kladiště musí samicím vyhovovat, jinak budou klást mimo.
Důležitá je správná teplota a vlhkost substrátu. Také je vhodné, pokud je kladiště dostatečně prostorné, aby mohlo klást několik samic naráz. Prostorným kladištěm také snižujeme riziko, že samice při vsouvání zadečku do substrátu poškodí již nakladené ootéky.
Substrát by neměl nikdy vyschnout a ani by neměl být příliš mokrý. Vyberte ideálně takový, který drží dobře a hlavně dlouho vlhkost a také zůstává kyprý pro snadnější kladení.
Vyzkoušeli jsme osvědčené kombinace lignocelu, rašeliny a trochy písku. Výsledek? Nebylo to špatné.
Mnohem lépe se nám ovšem osvědčil "Substrát pro zelené rostliny a palmy" bez přidaných hnojiv. Kokosové vlákno obsahuje také, ale navíc je zde přidána jílovitá složka a další přísady pro lepší zadržování vody.
Substrát je možné používat opakovaně. Je ale zapotřebí z použitého kladiště odstranit alespoň starý trus a zbytky potravy, abychom zabránili plesnivění. Bezpečnější je výměna substrátu za nový.
Jak už víte, substrát nesmí vyschnout. Obzvlášť pokud jsou v něm již nakladená vajíčka. K tomuto účelu je vhodné mít po ruce rozprašovač, ale pozor na přemokření.
Pro ty z vás, které nebaví denně rosit kladiště a obávat se o vajíčka, máme tip.
Jako kladiště jsme použili samozavlažovací truhlík.
Trefa do černého! Substrát v něm vydrží optimálně a hlavně rovnoměrně navlhčený. Musíte pouze zamezit sarančatům, aby se dostala do útrob truhlíku, kde by se mohla utopit.
Tím je vyřešené prostorné kladiště s kyprým a optimálně navlhčeným substrátem.
Posledním neméně důležitým faktorem je teplota. Samice vyžadují nahřátý substrát, jinak se jim kladiště nezamlouvá.
Údajně není vhodné pod kladiště umístit tepelný zdroj kvůli riziku vysychání. My ale potřebujeme substrát prohřát a hlavně máme samozavlažovací truhlík, který hned tak nevyschne.
Rozhodli jsme se tudíž pro použití topné fólie, kterou jsme zapojili přes termostat, jehož čidlo je zavedeno do kladiště. Pokud by sarančata napadlo kousat do kabelů, můžete je oblepit elektrikářskou páskou.
Teplotu udržujeme v rozmezí 27-30°C.
Kladiště vyměňte za nové nejpozději do týdne.
Proč? Začala by se nám líhnout mrňata u dospělých a samice by při kladení častěji poškozovaly již nakladené ootéky.
Líhnutí probíhá po 7-15 dnech v závislosti na teplotě.
Počet vajec v jedné ootéce se liší podle druhu sarančat, jejich věku, kondice a podmínek chovu.
Sarančata stěhovavá mívají zhruba 30-50 vajec, sarančata všežravá jsou pak o něco produktivnější, ta mívají 40-120 vajec.
Počet kladení za život samice se opět liší a může být v rozmezí 2-7 ooték.
Odchov
Kladiště jsme se rozhodli před líhnutím přendat do školky. Zde můžeme mít mix velikostí nebo mít školek několik a v každé by byla generace s maximálně 5-7 denním rozestupem.
V případě hromadné školky se stává, že si starší sarančata smlsnou na čerstvě se líhnoucích jedincích. Takovou ubikaci musíme dostatečně vybavit úkryty a dekorací. Také nesmíme zapomínat na neustálý příjem potravy, hlavně té čerstvé.
Podmínky pro chov malých stádií jsou stejné jako u dospělých. Pouze jsou vůči sobě o něco agresivnější než dospělci.
Pořádně utěsněte všechny skulinky. Zejména pak v případě použití posuvných skel nebo v osvětlovacích tělesech, ve kterých čeká na malinká sarančata smrt z přehřátí.
Životní cyklus
V článku se objevil několik časových údajů ze života sarančat.
Pojďme si je tedy shrnout a doplnit, abychom měli lepší představu o celém chovném procesu.
Už víte, že od líhnutí z vajíček můžete mít vlastní dospělce do měsíce. Jak dlouho ale žije samotný dospělec?
V dobrých podmínkách se začnou objevovat ojedinělé úhyny zhruba po 50-60 dnech dospělosti.
Vitální kusy však vydrží i 80-90 dní.Pravda, už jim černají hlavičky, chybí nějaká ta nožička a křídla mají celá oškubaná, ale žijí a to se počítá.
Veškerý obsah článku i fotografie pochází z webu https://www.terasvet.cz/ děkujeme za možnost sdílení
